MK SEVERKA MODELPARK SUCHÉ 71 - XX

                                

 

                                     

Osmdesátá léta se v organizacích Svazarmu a tedy i modelářů, vyznačovala zvláště činností podporující rozšiřování členské základny o mládež a její zapojení do soutěží, soutěžní činností dospělých a propagační činnosti modelářství pro veřejnost. Byl to v podstatě důsledek i politické situace ve státě, kdy lidé přestali věřit ve zlepšení sociálních poměrů . Tím, že měli zajištěnou práci, věnovali se více svým zahradám a koníčkům.

Krajská modelářská rada organizovala školení instruktorů mládeže ve všech odbornostech a tak se i v našem okrese toto projevilo v jednotlivých klubech. Už v roce 1985 bylo v Ústí n/Labem organizováno v pěti klubech 211 modelářů a z toho bylo 97 žáků do 15 let ve 14 kroužcích. A to jsme říkali, že je malý zájem mládeže o modelařinu !

Na okrese působily tyto kluby : MK Severka Ústí n/Labem se sídlem na Klíši, MK při Trabant klubu v Krásném Březně, Automobiloví modeláři v Domě kultury, Železniční modeláři v Lokodepu a klub modelářů ve Středním odborném učilišti chemickém v Chemičce.

 

Z hlediska struktury organizace modelářství nedošlo k žádným podstatným změnám. Na okresním výboru Svazarmu měl na starost modeláře Petr Vlček a předsedou okresní model. rady v roce 1985 byl Luděk Bláha. Za okres byli zvoleni do vyšších orgánů Karel Jeřábek – Krajská model. rada, Česká model. rada – místopředseda a Ústřední modelářská rada – místopředseda. Josef Černý – komise mládeže České model. rady.Průkazy Svazarmu zůstaly stejné jako v 70 letech, přibyla navíc lékařská prohlídka, kterou musel mít každý závodník.

                   

                           Členský průkaz Svazarmu                                     Záznamy a známky v průkazu Svazarmu

                   

                                            Sportovní licence v 80 létech                                                                           Zápis do sportovní licence

                     

                                                        Lékařské prohlídky 1987

 

V klubu Severka byl od roku 1980 předsedou klubu K. Jeřábek a založil zde Krajské metodické středisko raketových modelářů, které sloužilo k informovanosti o modelářské činnosti a organizovalo různé kurzy podle potřeb. Jedním z nich bylo i školení pro práci s jedy, které jsme ve spolupráci s hygienickou stanicí zorganizovali. Školení bylo vyvoláno z potřeb motorářů, kteří používali metylalkohol a tehdejší vyhlášky to vyžadovaly !

 

V tomto období se začaly rozvíjet družební styky mezi městy v různých socialistických státech. Ústí nad Labem mělo na příklad družbu s městem Karlmarxstadt v NDR / Německá demokratická republika / a tak jsme tam jezdili na takzvané Svazarmovské dny, kde probíhaly soutěže ve všech Svazarmovských disciplinách. Od motoristů přes letce až po modeláře. Akce to byly obrovské, organizované po Německu, včetně podávaného ajntopfu v malých lavorech ! Ze Severky jsme tam jezdili s modely raket asi třikrát. Jednou nás chtěli doběhnout a tak nám po příjezdu oznámili kategorie s jakými se bude soutěžit. Samozřejmě jiné, než na které jsme byli připraveni. Stačili jsme si koupit v prodejně nějakou balzu a dlouho do noci stavěli nové modely. Druhý den jsme je stejně převálcovali !

Druhým takovým družebním městem byl Vladimir v Sovětském svazu. Město historické, vzdálené asi 200 km od Moskvy. I zde byly tyto dny, které organizoval Dosaf – jejich Svazarm. Krajská modelářská rada zorganizovala v roce 1981 výjezd modelářů na toto utkání, kam vyjelo 12 modelářů z celého kraje v kategoriích, které se nejvíce létaly v našem kraji, ale i u nich. Takže jsme tam jeli s modely kategorie F1A, F1B a F2A. Z našeho okresu se zúčastnil Jarda Imiolek a K. Jeřábek, z Teplic gumičkáři M. Nový a J. Žolcer. Celkově naše družstvo zvítězilo, ale družba to byla se vším všudy. Létalo se asi 20 km od města na rovné planině, za ukrutného vedra s občerstvením v podobě jedné hliníkové konve na 50 litrů, kde byla čistá teplá voda a jeden hliníkový hrneček pro všechny ! Zato večery, ty byly oslavné a dlouhotrvající, což se nelíbilo ani děžurným v hotelu, když se někteří účastníci koupali v kašně před hotelem! Na fotce je celé družstvo kraje.

                                   

                             Krajské družstvo severočeského kraje. Vlevo stojící Milan Nový a Josef Žolcer, sedící uprostřed K.Jeřábek, vpravo J. Imiolek

 

Na celostátní úrovni se pořádaly tzv. Srovnávací soutěže socialistických zemí, které rovněž byly ve všech odbornostech a státy se střídaly v organizaci a financování. Z našeho okresu se za modeláře zúčastňoval jen raketový modelář a reprezentant K. Jeřábek, který se zůčastnil akcí v Jambolu /BLR/,Suceavě /RSR/Bělehradě /Jugoslavie / Minsku,Kijevě /SSSR/a Štětíně /Polsko/.

 

Svazarm začal v počátku tohoto období vydávat pro rozvoj jednotlivých odborností učebnicové knihy pod názvy Letecké modely, Lodní modely, Železniční modely. Byl jsem vyzván ke zpracování této knihy s názvem Raketové modely a tak jsem napsal vše co jsem věděl o raketách. Je tu návod od začátku stavby až po létání s modely. Kniha byla doplněna ing. Ivančo o měření výšek a dalšími raketovými modeláři včetně Jana Čerepjuka a Josefa Černého o plánky raket na jednotlivé kategorie. Kniha vyšla v roce 1985 a dá se někdy sehnat přes internet.

                              

                                                              Kniha Raketové modelářství, autor Karel Jeřábek

 

V roce 1985 vybudoval Státní statek Chlumec asfaltovou dráhu 14 x 600 metrů pro práškovací letadla u Tlakové plynárny v Užíně. Měli jsme tak naději, že budeme mít kde létat. Bohužel nebylo to tak jednoduché. Po prvních létáních jsme byli vykázáni z plochy, protože jsme rušili bažanty. Někdy vyvrcholili spory tak daleko, že přijela policie a museli jsme tento prostor opustit. Jindy se práškovalo, nebo tam jezdily automobily autoškoly.

Jednání o možný vstup na tuto plochu trvalo více než jeden rok. Po několika jednáních na Okresním výboru Svazarmu s dalšími uživateli – Státní statek Chlumec, Slovair Libouchec a Myslivecké sdružení, došlo na jednání až na KV KSČ, kde se rozhodlo, že klub Severka bude mít přístup na letiště. Musí vystavit specielní průkazky a dát závoru na vjezd, aby tam nemohly jezdit nákladní auta s nepořádkem.Pokusili jsme se i o postavení stavební buňky, kterou věnoval Pavel Štern. Sloužila by nám k úkrytům před špatným počasím a zároveň pro pořadatele soutěží. Po přivezení buňky a částečné opravě, jsme ji museli na pokyn ředitele Státního statku zdemontovat a odklidit. I přesto nám tato dráha sloužila až do vybudování dalšího letiště.

                                

                                                        Průkaz na letiště u Plynárny

                                 

                                                               Copak prohlíží na modelu RCV2 Luděk Bláha, Pavel Štern a Jiří Tůma ?

                                 

                                                                            Jarda Imiolek startuje větroně V2, přihlíží vlevo jeho otec a Vladimír Otto

                                 

                                                                               S modelem kategorie RCV2 Jaroslav Kolář

                               

                                                                                         S krásným modelem Jirka Šimek

                                

                                                                Při létání s Vé dvojkou zleva K.Jeřábek, V. Otto, J. Černý a M. Soukup

                                

                                                                                        Jiří Mihulka s větroněm kategorie RCV2

                                 

                                                          Motoráři Radek Skoumal, Jirka Pecka a Jiří Mihulka na ploše u Plynárny

                                  

                                                                                                Jiří Mihulka s motoráčkem na RC

                                   

                                                                                            Startuje dvojplošňáka Josef Obr

                                     

                                                                                    Naladit motor se snaží Jiří Pecka, ovládá Radek Otto

                                     

                                                                                               Jirka Stojánek kontroluje ovládání

                                    

                                                                                           Scházela se nás tam celá parta motorářů

                                   

                                                                                   I Radek Otto si zalétal s motoráčkem

                                   

                                                                                    Dvouplošník Vládi Roda při přípravě

                                   

                                                                       Účkař Josef Průša si přišel zalétat s RC motorákem 

                                                                     

                                                                                          Jirka Horáček dělá průlety s „Dědkem“

                                                                        

                                                                        Létání na Terase, Josef Obr s modelem, vlevo Petr Beran

                                   

                                                                              Jiří Pecka s motorákem, pomocník Radek Skoumal

 

V roce 1987 se na klub Severka obrátili filmaři z Barandova o spolupráci na filmu o Chabařovicích, kde se odehrává život jednoho z obyvatel, spojený s historií města, které se mělo zbourat a ustoupit těžbě uhlí. Hlavní postavou byl pan Machytka, který vzpomíná na život ve městě a připomíná letiště a modeláře. Nabídku jsem přijal já a Jirka Horáček. Měli jsme natrénováno létání s modelem ASK 14, který spolehlivě létal a byl velikostí podle požadavků filmařů. Jejich přání bylo létat těsně nad střechami v jedné ulici přesně ve vzdálenosti, jak potřebovali. Nebylo to jednoduché, model jsem řídil já a Jirka mě naváděl a obsluhoval motor. Startovali jsme na poli na okraji města. Po nastartování motoru a vzletu, jsme rychle běželi do ulice a dělali průlety tak, jak byly požadavky. Blbli jsme tam celé odpoledne, ale nakonec model havaroval na rušení z blízké policejní stanice, kde se jim asi nelíbil hluk motoru. Stejně už bylo vše natočeno a filmaři nám zaplatili nejen model, ale i motor. Film běžel v kině i v televizi a lze si ho zapůjčit na Obecním úřadě v Chabařovicích.

                                          

                                                                Model ASK 14 použitý při natáčení filmu, pilotoval Karel Jeřábek

 

Letečtí modeláři v Okresním domě pionýrů pod vedením Antonína Příhody každoročně pořádali pouze soutěže upoutaných modelů s názvem Labský pohár, kterého se zúčastňovalo asi 15 soutěžících, z toho 4 -5 domácích. Žáci z kroužků měli vlastní okresní a krajské přebory v kategorii A1, ale na postup do celostátního neměli. Volné modely doznívaly a soutěžící přecházeli do Severky . V důsledku rekonstrukce Domu pionýrů se klub přestěhoval v roce 1982 do nového domu Stanice mladých techniků v Tolstého ulici na Střekově, kde měli 3 kroužky leteckých modelářů, jeden lodní a železniční. Stanice byla výborně zařízena, ale působili zde pouze 3 roky a museli tyto prostory v roce 1985 opustit a přešli do ZO Svazarmu Trabant klubu v Krásném Březně. Tady měli v kroužku 10 dětí a 17 dospělých , byli to : Z. Smrž, P. Hradecký, P. Kreutzer, J. Hradecký, I. Příhoda, R. Kunte, J. T“ouber, R. Hajšl, P. Tuček, M. Ranč, J. Drbal, V. Groulík, R. Příhoda, Z. Vrána.

 

Klub modelářů Severka patřil počtem členů a hlavně svoji aktivitou mezi 3 nejlepší kluby v kraji po celé desetiletí. Byl to také výsledek sledování a hodnocení všech členů v klubu a v závěru se projevily i výsledky v Soutěži aktivity. Obdrželi jsme od Svazarmu průběžně vybavení dílen – soustruh, kompresor, pásovou pilu, hoblovku a získali 13 RC souprav. Na počátku desetiletí byli v klubu tito dospělí členové : J.Černý, K.Jeřábek, J.Jurek, V.Otto, J.Tůma, M.Hruška, J.Imiolek, Hanousek, M.Soukup, P.Grepl, J.Šimek, J.Barsa, J.Šafařík, I.Ivančo, M.Otto, L.Bláha, J.Schreier, P.Eiseman, J.Libáňský, J.Vojtěch, R.Otto, J.Beránek, Jansa, Kadlec, B.Kosáček, J.Obalil, Pokorný, J.Roth, Ježek, V.Vaněk, Vachta, Holubík, P.Krejsa, P.Krejsa sen., Pečiva, J.Čerepjuk, V.Vimmer, M.Beránek.

Členové klubu J.Černý,J.Tůma, J.Hanousek, J.Jurek, L.Bláha, P.Šulc , J.Pecka, I.Ivančo a M.Beránek vedli kroužky mládeže na různých školách, většinou letecké, ale také raketové a stavitele plastikových modelů. Klub organizoval Burzy modelářských potřeb v Kulturním domě Chemičky, výstavy modelů v Horizontu, v Hotelovém domě, v kině na Terase a při různých akcích Svazarmu. Z propagačních akcí, kterých byly desítky jen připomenu Mírové slavnosti v Dubičkách, Letecký den na Terase a letišti u Plynárny, vystoupení na pionýrských táborech, Dětských dnech v obcích Malečov, Třebušín, Jetřichovice, Petrovice, Sebuzín, Chlumec, Libouchec a dalších, kterých se zúčastnili letečtí a raketoví modeláři stejně jako při Drakiádách.

 

Hlavním a hnacím motorem činnosti bylo stejně soutěžení. Ještě v roce 1983 létali stále kategorii F1A a A1 L.Bláha, J.Libáňský, J.Vojtěch, M.Beránek, J.Tůma, P.Šulc, Vodička, R.Otto, Tydlitát, Mokrý, Janda a Soldát. V této době už se přecházelo na kategorii RCV2, protože klub mohl některým aktivním členům poskytnout zapůjčení RC souprav , které získal ze Soutěže aktivity klubů.Nejaktivnějšími členy klubu byli letečtí modeláři soutěžící v kategorii RCV2 /Rádiem řízené větroně, kde se létalo na 6 minut a přičítaly se body za přistání na bod /. Nejen, že se jezdilo mimo okres na soutěže, ale klub pořádal vlastní veřejné soutěže alespoň 2 x ročně a protože patřil mezi největší kluby, tak pořádal i krajské přebory. Prostory kolem Ústí nevyhovovaly této soutěži a tak se jezdilo převážně na letiště do Roudnice, což vytvářelo řadu problémů s organizací, ale také dobrou partu, tak jak je vidět na hromadném snímku z krajského přeboru z roku 1985, kde jsou jen členové klubu Severka. Nejlepších výsledků dosahoval J. Tůma, který byl v roce 1986 přeborníkem ČR v kat. RCV2, R.Otto byl přeborník ČR v juniorech a P. Krejsa vyhrál armádní přebor.V kategorii RCV2 soutěžili v Severce J.Tůma, J.Imiolek, M.Soukup, V.Otto, M.Otto, R.Otto, J.Vojtěch, K.Jeřábek, P.Krejsa, P.Šulc, J.Šimek, P.Štern, J.Obr, P. Obr, L.Bláha, J.Mihulka, F.Reichl

                               

                                                                 Taková nás byla parta, když jsme pořádali soutěž v Roudnici

                                 

                                                                                                    Větroň kategorie RCV2 Jardy Imiolka

                                  

                                                                                  Jiří Šimek vlevo a Jaroslav Imiolek vpravo na soutěži RCV2

                                 

                                                                             Miloš Soukup s modelem RCV2 na soutěži v Roudnici

                                 

                                                                                          P.Štern a J.Mihulka s modelem RCV2

                                 

                                                                                       Vladimír Otto a Radek Otto s Vé dvojkami

                             

                                                           Rozmlouvají nad modelem Jiří Tůma vlevo a Vladimír Otto

                                 

                                                                                             Josef Obr s Vé dvojkou

 

Kromě této soutěžní kategorie RCV2 se samostatně věnoval kategorii F3D – závody kolem pylonů, Radek Skoumal se svými pomocníky, manželkou Vlastou a Karlem Polachem . I když nedosáhl přebornického titulu, výsledky na mezinárodních soutěžích v Mělníce jej řadilo na přední místa v ČR.

                               

                                                  Radek Skoumal vpravo, se svým soutěžním modelem kategorie F3D a pomocníkem K. Polachem

 

Raketoví modeláři pokračovali v úspěších jen částečně, protože z mladých žáků už byli junioři se svými studijními problémy. V roce 1985 vyhrál v Táboře na mistrovství ČR Jiří Házl kat. S4C a Petr Dubina kat. S3A. Soutěží se zúčastňovali Barsa J., Barsa Z., Černý J., Ivančo I., Grepl P., Hruška, Vimmer V., Schneider J., Vodrážka, Vaněk, Severa R. a K. Jeřábek, který byl v reprezentaci nejen jako závodník, ale i jako vedoucí výpravy na mistrovství světa 1987, kde získal s družstvem RC raketoplánů titul mistra světa.

 

V Severce byli úspěšní i lodní modeláři Vaněk a Šafařík, kteří se účastnili veřejných soutěží i Mistrovství ČR. Nejlepší byl Jarda Šafařík, který jezdil rychlostní kluzáky a obsazoval přední místa. Měl i krásnou a velkou sbírku spalovacích motorů, která patřila k největším v republice.

 

V klubu došlo v roce 1988 ke změně předsedy klubu , kdy ze zdravotních důvodů skončil Karel Jeřábek a byl zvolen Jiří Obalil

 

Klub Stavitelů plastikových modelářů v Ústín.L. vznikl v letech 1979 – 1980, kdy mistři odborné výchovy na učilišti Spolchemie Rudof Matura a Ivo Svejkovský založili kroužek se 14 žáky a postupně v průběhu desetiletí se k nim přidávali další dospělí modeláři Jaroslav Urbanec, Lumír Drda, Ing. Josef Maier, Ing. Jan Suchý, Miroslav Horčička, Jiří Bureš, Petr Jelínek, Tomáš Zedníček, Jiří Šreier, Pavel Brimer a Ing. Jaroslav Beránek, který byl předsedou klubu. V těchto letech se umisťovali R. Matura, I. Svejkovský, M. Horčička a Ing. J. Maier na předních místech Mistrovství ČR v plastikovém modelářství i mezinárodních soutěží v  rámci soc. států např. Interplastmodel 1987, kde byly účastníci států ČSSR,Polska, NDR, Jugoslavie a další.

 

Plastikových modelářů bylo a je samozřejmě mnohem více těch neorganizovaných. Těch, kteří si zakoupí krabičku s rozloženým modelem, něčím to slepí a doma vystaví. S jedním takovým jsem se setkal. Byl to primář ústecké nemocnice pan doktor Frantz, který si stavěl tyto modely nejen pro potěšení, ale cvičil si tak cit a jemnost pro své zaměstnání chirurga. Ale vidět jeho sbírku postavených modelů v bytě, kde měl vyhrazenu celou jednu místnost se skleněnými regály na modely , stojí za to.

 

Modeláři, kteří se zabývali stavbou a provozováním železničních modelů byli organizováni v Lokodepu v Ústí nad Labem, kde bylo 6 dospělých modelářů a v kroužku bylo asi 10 žáků. Zúčastňovali se i přehlídek a žáci soutěží STTM (soutěž tvořivosti technické mládeže). Do schůzí okresní modelářské rady docházeli pan Vais a Zlatohlávek, kteří tento klub i vedli.

 

 

V klubu automobilových modelářů v ODKP ukončil svou modelářskou činnost a funkci předseda klubu Jindra Maděra, který patřil mezi nejlepší závodníky v republice. Na jeho funkci nastoupil Ivan Hroch a v tomto období se zúčastňovali soutěží tito členové : Klepetko J., Žemlička J., Bauch E., Eberle J., Chleborád Z., Kadlec V., Brada Z., Hroch I.

V roce 1985 bylo v Ústí n/Labem rekonstruováno divadlo a veškerá jeho činnost se převedla do ODKP. Modeláři museli vyklidit prostory a tak se dráha rozebrala, uklidila v Domě kultury ( byl to jejich majetek) a později se objevila v prodejně automobilů Auton ve Všebořicích, kde sloužila veřejnosti, ale klub postupně ukončil činnost.

 

Automobily řízené rádiem stavěl v roce 1985 také Josef Kredba, který se zúčastňoval soutěží nejen v kraji, ale i na přeboru ČR.

 

 

Okresní výbor Svazarmu v Ústí n/Labem měl smůlu na obsazování předsedy. Vždy, už od počátku Svazarmu to byli bývalí důstojníci armády nebo podobně a vždy lidé neprůbojní, kteří čekají jen na pokyny shora, ale sami nedokázali nic prosadit. Až v roce 1986 nastoupil Jiří Malcovský, který chtěl pro všechny odbornosti Svazarmu v Ústí n/Labem vybudovat v prostoru vytěženého dolu v Užíně areál Svazarmu. Zabíral by prostor od Chlumeckého rybníka, až po Jedlovou horu. Nechal zpracovat i návrhy řešení tohoto areálu, kam jsme i my jako modeláři dávali svoje požadavky a připomínky. Mimo jiné jsme chtěli pro RC modely plochu 200 x 300m uprostřed s asfaltovou plochou 30 x 60 m, 2 kruhy pro upoutané modely, molo pro lodičkáře na rybníce v Chlumci, klubovny, dílny atd. Z celého záměru v době převratu sešlo a bylo z toho budováno jen letiště v Užíně, ale už ne Svazarmovské.

 

                    To byla 80 léta