První Česká soutěž RC raketoplánů
Tak se začínalo před 50 lety.
Možná někteří z členů klubu vědí, že se tato soutěž konala u nás v Ústí nad Labem už v roce 1971. Jak k tomu došlo psal časopis Modelář v čísle 1/1972. OPIS článku.
Sešel se Pepík Černý z Ústí nad Labem s „Bejbim“ Hadačem z Prahy a začali se „hecovat“. Důvodem byla úporná snaha „Bejbiho“ o úplné zničení zánovního přijímače zabudovaného do raketoplánu jednoduchých, leč účelných a líbivých tvarů. Pepík se zase stal čerstvým majitelem RC soupravy a příslušný dobře létající raketoplán patřičných rozměrů již vlastnil. Oba konkurenti smluvili podmínky a místo souboje: 10. října v Ústí nad Labem. Každý účastník musí věnovat hodnotnou cenu a vítěz bere vše – tedy „hop nebo trop“.
Oba ale nevěděli, že jejich hovor byl vyslechnut a že v tichu začali zbrojit další „chrti“. Šest účastníků se nejen přihlásilo, ale nakonec i odlétalo. Pravidla byla vyhlášena přímo na místě: kolmý start, levá a pravá zatáčka a přistání – maximálně 100 bodů. Přičítala se ještě doba trvání letu.
Soutěž se létala na bývalém letišti u Plynárny, kde je asfaltová plocha pro start Čmeláka a v blízkém okolí je les a křovinaté porosty. Kromě soutěžících bylo na letišti mnoho „čumilů“ i z jiných klubů a dobře jsme se tenkrát bavili.
Gratulaci za první úspěšný start přijal s nedbalou elegancí „Bejbi“, vehementně však dožadoval přiznání „extra bodů za lopas“, souvrat, kus vývrtky a pokus o „lomcovák“, což všechno skutečně s „jednokanálem“ předvedl. Dohady však přerušil „Jíša“ Táborský, který k perfektní sestavě přidal ještě slušný čas a zvítězil zcela jasně. „Bejbiho“ pak ještě předstihl nenápadný Jirka Horáček z Ústí nad Labem s modelem, který dohotovil těsně před soutěží, jako ostatně všichni soutěžící.
Čtvrté místo obsadil nezaslouženě Josef Černý, když na výškovce modelu se mu zachytil celý svazek palníků a model houpal až do země. Pátý Jaroslav Kroulík předvedl jen přemet, který však jaksi nevybral. Zato našel všechny součástky a prý to zase slepí.
No a poslední byl – Šaffek zvaný Otouš. Jeho přemet (tedy modelu) byl jasně lepší než Kroulíkův, pročež měl být pátý a navíc proletěl (model) roštím, takže na druhé straně roští vypadlo něco pilin, drátky a nějaké válečky a cívečky.
Teď ještě chvilku vážně: Je známo, že „naučit létat“ RC raketoplány se pokoušejí modeláři na celém světě. V USA mají například za dostupné ceny v prodeji dokonalé soupravy a specielní motory se „zvládnutelným“ tahem. Přesto doposud nelétají. Podařilo se to našim chlapcům sice s amatérskými soupravami, ale s příslovečným fortelem českých rukou a hlav.
Ocenit tento úspěch mohou jenom ti, kdož „velké“ raketoplány viděli a nebo si dovedou představit, kolik problémů je skryto ve vyřešení svislého letu při rychlosti 200 – 300 km/hod., pevnosti konstrukce, přijatelného klouzání a dobré ovladatelnosti modelu.
Soutěžící zleva : J.Horáček, J.Černý, Otta Šaffek, V. "Bejbi" Hadač, J. Kroulík a J. Táborský. Sedící je O. Satzke.
1.3.2021 Karel Jeřábek