Silvestrovské zamyšlení nad soutěží Létáme na bod.
Tuto soutěž jsem poprvé uspořádal pro členy klubu v roce 2020 jako náhradu za neuskutečněné soutěže kategorie RCEV, které už v klubu nechce nikdo pořádat. Samotná soutěž RCEV je posledním článkem vývoje RC větroňů, kterým jsme prošli. Začínalo se RCV1 a RCV2, dále F3J, RCEN a RCEV. Stále se vymýšlí těžší a náročnější úkoly, aby se soutěže zatraktivnily.
Když se ale podíváte na průběh takové soutěže kategorie RCEV na Mistrovství ČR, pak zjistíte, že rozhodují v konečném pořadí, né dosažené časy, ale přistání.
No a jsme u toho, proč soutěže na bod pořádám. Jsme v klubu většinou starší páni a tak dlouhé dívání do oblak je unavující a nemůžeme se potom soustředit na přistání, které nezvládneme. (dobrá výmluva co?) Rovněž doba trvání soutěže je nesrovnatelná. Je zbytečně mnoho běhání z depa na startoviště nejen soutěžících, ale i pomocníků a měřičů .Soutěž tak trvá 7 – 8 hodin.
To vše zjednodušuje soutěž „Létáme na bod“, s jednoduchými pravidly. Soutěžící má celkem 10 startů, rozdělených na 3 části. Startuje nejdříve 4x za sebou, potom 2x po třech startech. Může použít jakýkoliv model! Délka chodu motoru není omezena, ale přistává se s motorem v klidu. U větroňů lze použít gumicuk, případně model jen hodit!
Přistání se boduje, kde každý 1 cm od středu bodu je 1 bod. Měří se do vzdálenosti 10 metrů to je 1000 bodů. Každé přistání nad tuto vzdálenost je vždy 1000 bodů. Nejmenší součet bodů z 10 startů určuje vítěze, který obdrží putovní pohár, aby se s ním vyfotil a nechá jej nadále v klubovně. Všichni účastníci obdrží v upomínku malý Diplomek (malá soutěž – malý diplom)
V letošním roce jsme měli docela dobré výsledky v hospodaření klubu a tak jsme si mohli dovolit pozvat firmu SPKPL, která se zabývá rozborem jakýchkoliv činností. Byl jsem zvědavý, zda doporučí v akcích pokračovat, nebo z nějakých důvodů ukončit tyto soutěže.
Udělali tedy rozbor poslední soutěže v letošním roce a tady je takový přehled:
Soutěžící : soutěžilo 8 členů klubu tj. 15 % věkový průměr 66 roků
modely : větroně kat. RCEV s elektromotorem 75% větroně F5J s elektromotorem 12,5% maketa (polystyren) s dmychadlem 12,5% modely bez motoru 0,0 %
vzlet modelu : všechny modely startovaly vhozením z ruky pilota první zatáčka doprava 25% první zatáčka doleva 75 %
počet kruhů před přistáním :
1 okruh 50 % 2 okruhy 25% 3 okruhy 25 %
Použití brzd při přistání : brzdy použilo 87,5 %
Přistání : z 80 startů bylo do vzdálenosti 1m 10 %
1 - 3m 35 % 3 - 5m 30 % 5 - 7m 25% 7 - 10m 15 %
Přitom na pravou stranu od středu přistálo 40 % modelů
na levou stranu od středu 60 % modelů před střed 75% za střed 25 % mimo kruh 10m 10 %
Průměrná rychlost modelu při přistání (měřeno 10 m od středu) 7 km/hod.
Každý soutěžící musel překonat vzdálenost asi 50 metrů z depa na startoviště a zpět celkem 3x při soutěži a 3x při měření. To je celkem 600 metrů ! Už tady je vidět rozdíl ve spotřebované energii oproti klasické soutěži.
Doporučení hodnotící firmy:
1) Pokračovat v pořádání této soutěže
2) Více propagovat tuto ojedinělou soutěž.
3) Neměnit pravidla soutěže
4) Zavést měření přistání k bodu stejným systémem jako používají tenisté, nebo fotbalisté na mistrovství světa v Kataru. Uspoří se tak polovina energie vydané chůzí k bodu, ať to stojí, co to stojí.
30.12.2022 zapsal při sklence vína Karel Jeřábek