MK SEVERKA MODELPARK SUCHÉ 71 - XX

Přihlašovací formulář

Návštěvnost

1761458
dnes
Včera
Tento týden
Tento měsíc
Celkem
234
453
234
10766
1761458

Kdo je připojen

We have 15 guests and no members online

        V listopadovém čísle RC revue vyzýval šéfredaktor časopisu Jiří Rumíšek všechny čtenáře, aby se zúčastnili fotosoutěže se starými fotkami modelů nebo nějakou modelářskou činností. Už jsem tam několikrát fotky poslal a i někdy uspěl. Tentokrát jsem si myslel, že bude hodně soupeřů a tak jsem poslal fotku z roku 1962, kdy jsem dostavěl maketu lodi Aurora.

       Pokud si pořídíte na konci ledna RC revue, můžete se podívat, jak to dopadlo. Mohu prozradit, že pro mě dobře. Byl jsem na 3. místě, díky podpoře celé řady z vás, kteří jste mi poslali hlasy! Děkuji.

        Díky té fotce, jsem oprášil povídání, které jsem psal před 10 lety do RC revue a můžete si přečíst a prohlédnout fotky ze stavby tohoto modelu před 60 lety. 

18.1.2022   Karel Jeřábek

 

 

                 

RETRO První loď byla Aurora.

 

Každý, kdo mě navštívil doma v dílně se podivuje nad tím, že mám na skříni model AURORY . Většina o mě ví, že stavím a provozuji letadla a rakety. Samozřejmě, že jsem si za 70 let modelaření vyzkoušel všechny odbornosti . Postavil jsem si RC automobil, železniční panel, řadu plastikových modelů , nespočet raket , letadel a i lodičky. Ty byly pouze dvě. Když bylo synovi 10 let tak jsem postavil model lodi ALICE, se kterou jsme si dost zajezdili, protože byla už řízena RC soupravou.

Jinak to bylo s Aurorou. Mě bylo 17 roků a byl jsem správně modelářsky nažhavenej. Stavěl jsem letadla kategorie A2 vlastní konstrukce a docela slušně létal, byl jsem v tu dobu i v krajském družstvu.

Nevím co mě to tenkrát napadlo, snad ta ruská propaganda ke 40 výročí VŘSR, ale když jsem prohlížel časopis VTM /Věda a technika mládeži/ , tam nadpis „Postavme si model slavné AURORY“ a  v dalším čísle „ To není model lecjaké lodi , tak asi bylo rozhodnuto. První model lodi a hned maketu.! Než jsem se do toho pustil vím, že jsem několikrát četl návod, abych zajistil co bude potřebné pro stavbu. Dnes se to zdá jednoduché, ale v tu dobu v roce 1957 nebylo téměř nic, co bych ke stavbě potřeboval. Modely jsem stavěl na půdě rodinného domku, kde v zimě byla stejná zima jako venku a tak jsem počkal do jara, kdy jsem se do toho pustil.

               

     

Jen vlastní trup lodi. V návodu je několik postupů od vydlabání ze špalku dřeva, až po kašírování. Já – konstruktér, přece si umím poradit. Stavěl jsem podle sebe - konstrukčně, protože žebra v časopise byla ve velikosti 1:1, tak jsem si jen rozvrhl, kam dám nosníky po obvodu žeber, abych mohl nakonec konstrukci polepit něčím co seženu. Problém byl sehnat překližku 4mm silnou a 12O cm dlouhou na kýl. Potáhnout jsem to chtěl také slabou překližkou 0,8 mm, ale nebyla k mání. Polepil jsem trup mahagonovou dýhou tl. asi 1mm. Lepil jsem dýhu na konstrukci teplým truhlářským klihem, každý den kousek. Pak už jen tmelil. Částečně sádrou, ale i tmelem ze zaponového laku a pudru.

Původně měla Aurora 3 lodní šrouby, ale může být na modelu i jenom jeden, psal popis stavby. Rovněž bylo psáno, jak má být loď rychlá na vodě a jaký elektromotorek můžeme použít. Jenže sehnat takový nebylo jen tak, hračky na elektromotory nebyly a pokud někdo takovou vlastnil, určitě by ji nevyřadil kvůli nějaké poruše – vše se dalo opravit a ne vyhodit jako dnes. Motor mi nakonec nabídl kolega z práce, který jej měl z vyřazeného leteckého přístroje a byl na 24 V. Podle toho jsem vše stavěl. Jsem vyučený soustružník a tak pro mě nebyl problém vysoustružit si lodní hřídel s ložiskovými pouzdry včetně ucpávek ložisek hřídele. Spojkou na elektromotoru byl kotouč s čepem, který přenášel kroutící moment pomocí naletovaného čepu kolmo na hřídel . Na vysoustružený střed lodního šroubu, jsem přiletoval 3 listy . Vše smontoval a zabudoval do trupu.

Ten motor na 24 V mi ale dal zabrat. Psali, že je možné použít ploché baterie 4,5 V. No, na malý motorek snad, ale aby se motor točil , potřeboval jsem jich 5 a ještě 1 ks monočlánku 3V. Elektrikáři mi poradili, že je mám dát po dvou, že to déle vydrží jezdit. Tak jsem i trup uvnitř upravil podle baterií . Abych nějak reguloval rychlost, tak jsem zařazoval jen určitý počet baterií pomocí přepínače z nějakého přístroje , který byl vyveden nad palubu a jedním kanonem ovládán. Ve skladbě baterií byly ještě 3 monočlánky 1,5 V, které pomocí vypínačů rozsvěcovaly přední světlo a světla v nástavbách.

Kormidlo je ovládáno mechanicky. /To se teprve amatérsky začínaly stavět RC soupravy/. Dočetl jsem se v návodu, že je vhodné použít šnekový převod na natáčení kormidla. Kde ho vzít ? Brnkal jsem v tu dobu na kytaru a tak bylo jasné, že použiji převod z napínání strun na kytaře. Použil jsem k tomu poslední kanon na palubě, kde při jeho otáčení natáčím kormidlo.

Palubu lodi jsem si rozdělil tak, abych se dostal k ovládacím prvkům. Dala se vyjmout střední část s komíny a vzadu nad motorem.

Nástavby mi nedaly moc přemýšlení, některé jsou okótované, ostatní jsem si odvodil ze základního plánu. Jsou většinou z překližky a nebyl problém je vyrábět. Komíny jsem vysoustružil z bukového dřeva, stejně jako výstupy ventilátorů a některé detaily. Část dílů je i z umělých hmot. Problém byl jen se zábradlím. Navrhované zábradlí pájením mi nešlo a tak jsem to udělal opět podle sebe a taky je to vidět. Sloupky jsou z gramofonových jehel ! Měli jsme jich doma dostatek, protože se měnily snad každou druhou desku. Natloukal jsem jehly na okraje nástaveb a paluby a pak přilepoval nějakou bavlnku acetonovým lepidlem udělaným z acetonu a nalámaných starých celuloidových pravítek. Když jsem jej natřel barvou , tak to drželo a drží až do dneška.

Uplynulo více než rok a půl stavby a já narukoval na vojnu, kde jsem byl až do vánoc 1961. Na dodělávce nástaveb už nebylo moc práce, vše jsem uvnitř natřel lodním lakem proti vlhkosti, ostatní díly šedou epoxidovou dvousložkovou barvou. Žádné stříkání, pěkně štětcem a silnou vrstvu, ať to drží. Nemusel jsem šetřit, barvy se vyráběly v chemičce, kde jsem pracoval ! Pohledem na vodorysku je jasné, že jsem ji dělal jen podle ruky. Byla jen hnědá lepící páska a bankovní páska, se kterými se linky dělat nedají. O isolepě se nám mohlo jen zdát, stejně tak jako o písmenech nápisu AURORA, který jsem rovněž psal ručně.

V létě jsem byl hotový, vyzkoušel jsem v neckách zda mi nevniká voda podle hřídele do trupu a jak je to s ponorem , zapínal motor s různými otáčkami, prostě-generálka.

V obci Užín, kde jsem bydlel / později ji zbourali kvůli šachtě/jsme sice měli malý rybníček, ale to by nebylo ono a tak jsem se vypravil pěšky do 3 km vzdáleného Varvažova, kde je zatopený důl a pěkná plocha, chráněná od větru. Pěkně se to proneslo i když jsme se s kamarádem střídali. Naskládali jsme do lodi 10 plochých baterií, nastavili kormidlo tak, aby loď udělala kroužek a vrátila se k nám ke břehu a položili na vodu. Zapnul jsem kanonem motor a model se rozjel krásně po vodě zatáčkou asi 25 metrů v průměru. Když byl v polovině okruhu, začaly ubývat otáčky motoru a model se sotva doploužil k nám. Jeden z koupajících se diváků udělal fotku , kterou mi později dal. Je to jediný důkaz , že můj model Aurory skutečně plaval. Prostě baterky se vybily . S tím jsem vůbec nepočítal. Šli jsme zase domů tak nějak bez nálady .

Později v roce 1965 jsem se byl podívat na soutěži lodních modelářů v Duchcově a když jsem viděl jaké tam měli baterky v lodích, tak mi bylo jasné, že tudy moje cesta nevede. Od té doby mám Auroru na skříni, několikrát jsem se stěhoval. Jednou do roka ji štětečkem opráším, vysaji prach a to je vše. Mohl bych ji nyní řídit RC soupravou, ale to by byla nutná úplně celá rekonstrukce. Stavěl jsem ji před 60 lety jako 17 letý kluk a to se nedá s kvalitou dnešních lodí srovnávat.

Pokud by někdo z lodních modelářů měl zájem o dokumentaci, není problém, navíc mám i nějaký plánek Aurory od maděrského konstruktéra, který mi dal Jarda Šafařík před několika lety.

   

               

         Nemáte nějaké povídání o svém Retro modelu ? Napište mi ! Pochlubte se !