MK SEVERKA MODELPARK SUCHÉ 71 - XX

Přihlašovací formulář

Návštěvnost

2110427
dnes
Včera
Tento týden
Tento měsíc
Celkem
596
938
7335
18460
2110427

Kdo je připojen

We have 12 guests and no members online

                                     

 

                                   

                                      Pálení čarodějnic.

 

Pokud se budete zajímat o to proč se vlastně čarodějnice pálí, nevěřili by jste, co zajímavého se dovíte, Zkuste to na internetu!

Já už vím, že úplný počátek u nás je z roku 1422, kdy mladý jinoch postavil v noci z 30.dubna na 1.máje své dívce březovou májku a do roka byli oddáni.

Naproti tomu vznikaly všelijaké pověry ohledně čarodějnických bab, které nejen léčily, ale i prorokovaly různé děje a za to byly upalovány.

 

Hlavním účelem tohoto lidového svátku byla ochrana úrody a celého hospodářství před neúspěchem.

 

Jaké bylo pálení čarodějnic před 60 - 70 roky?

Já jsem bydlel v obci Užín, kde se tyto tradice dodržovaly, protože zde fungoval Baráčnický spolek, který organizoval všechny oslavy a zvyky po celém roce.

Několik dnů před 1. májem se parta chlapů sebrala a za pomoci lesníka vybrali v lese strom - smrk, výšky 20 – 22 metrů, který porazili odvětvili, sloupali kůru a dopravili do vesnice, vždy k některému hospodáři na dvůr. Ani doprava nebyla jednoduchá, většinou strom nesli na ramenou!

Zároveň ty mladší, nařezali soušky (malé uschlé stromy) na hranici pro čarodějnici a vše přitáhli na vyvýšené místo, kde se budou čarodějnice pálit. 30. dubna se mladí lidé věnovali postavení co největší hranice tak, aby byla vidět i z okolních ohňů v dalších vesnicích a chlapi navečer stavěli na návsi máj. Ani to nebyla snadná věc. Stavěla se pomocí několika žebříků pod velením starousedlíka.

Samozřejmě, že u toho byla celá vesnice. Než se máj pořádně zakotvila do země, tak už harmonikáři hráli známé lidové písně, zpívalo se a pak šla celá vesnice k připravené hranici s čarodějnicí. To už se stmívalo a tak se zapalovala hranice téměř za tmy.

Hranice vydržela hořet několik hodin a tak jsme na začátku vyhazovali do vzduchu košťata (košťata z lískového, nebo březového proutí, ale už opotřebená) později skákali přes oheň apod. Samozřejmě, že se u toho i něco popíjelo a tak bylo veselo.

Přes noc se u domů, kde měli svobodné dívky, objevily májky z břízek, které jim tam postavili jejich ctitelé a někdy rodiče.

Naše máj stála uprostřed návsi a viděli ji tedy všichni ze svých domů. Musela se hlídat, aby nám ji nikdo neukradl, protože se za 3 týdny musela vydražit na tancovačce naší hospody. Měli jsme pěknou partu kluků a holek ve věku 14 – 16 let a tak jsme máj denně hlídali tak, že jsme okupovali místní mlékárnu, kde jsme si dali balíky slámy a tam seděli, či leželi do rána, kdy jsme pospíchali do práce.

Máj nám ukradli jen jednou – srabi. Přijeli pro ni dopoledne v 10 hodin vojáci z posádky ve Všebořicích, kdy doma byli jen starý lidi. Máj si postavili před bránu a vojáci tam měli strážné. I přesto jim ji chlapi vzali nazpět. Jeli nákladním autem (jediné v Užíně), zacouvali k máji, hodili okolo řetěz a máj stáhli na auto. Ten rok jsme měli máje dokonce tři, které se dražily.

Takové bylo pálení čarodějnic dříve a rád na to vzpomínám.

 

Karel Jeřábek 2018