MK SEVERKA MODELPARK SUCHÉ 71 - XX

Přihlašovací formulář

Návštěvnost

0950163
dnes
Včera
Tento týden
Tento měsíc
Celkem
231
515
746
10353
950163

Kdo je připojen

Právě přítomno: 34 hostů a žádný člen

              MONIKA - můj model pro RCEV

Když bylo vloni po soutěži RCEV, tak jsem si prohlížel modely se kterými se létalo a moc mě připomínaly modely F1A z doby, kdy jsem s nimi závodil. Je sice o půl metru větší rozpětí, ale ta váha okolo 700 gramů, to je něco. Pro létání v malém větru a bezvětří to je nádhera. Po nějakém hecování jsem se rozhodl, že si do příští sezóny něco takového postavím.

    Počítal jsem s tím, že si trup koupím a tak po návštěvě pana Svobody jsem si přivezl trup. Začal jsem kreslit křídla, výškovku a směrovku. Jen jsem nebyl rozhodnutý o materiálovém provedení. Křídla jsem chtěl udělat konstrukční, jako na F1A před 40 lety. Čas běžel, sledoval jsem vývoj, zkoušel a  laboroval.

    Jednoho dne se objevil u mě Čenda, abych mu poradil co se s tím dá dělat! Přinesl křídla od Tilie 25. Protože chtěl mít rychle tento model, koupil křídla, které pravděpodobně byly nějaké zkušební a tak to i vypadalo. Kvalita by podle písmen byla někde na konci abecedy! Konce křídla byly měkké a ohýbaly se, tak jsem je vyztužil uhlíkovým nosníkem 3X1, když jsem vyvrtal do délky 300mm od kraje díru, do které jsem ten nosník zalepil. Druhou věcí byl uvolněný laminátový potah po celé ploše křídel, protože prosycená tkanina byla téměř bez Epoxydu. Pomocí injekční stříkačky jsem některé části prosytil a křídlo se dost zpevnilo. S tím Čenda odešel, že si už zbytek práce na křídle dodělá.

     Měl jsem toto křídlo zvážené - 165 gramů (polovička). Připravoval jsem si materiál na stavbu mého nakresleného křídla a dával dohromady potřebný materiál. Bohužel jsem zjistil, že ať budu dělat co chci, na tu váhu se nedostanu. Čas běžel, stavěl jsem výškovku a směrovku. Mezi tím se mi dostal do ruky nový trup na Tilii 25. Ten se mi líbil nejen provedením, ale i prostorem pro potřebná zařízení. Objednal jsem si tedy přední díl a trubku s tím, že zbytek dodělám sám.

     Čenda má doma málo prostoru pro práci s epoxidy a rozhodl se koupit nová křídla Thilie a volal mi zda nechci ta opravená koupit. Koupil jsem je levněji a pustil se do jejich dokončení. Na prvních obrázcích můžete vidět neprosycená místa potahu, na náběžné hraně byly na několika místech úplně plošky a tkanina s ostrými hranami. Vše jsem zatmelil a v konečné fázi přestříkal červenou barvou.

    

  

       Vedle středových žeber v místech upevnění šrouby k trupu, jsem zespodu vyztužil plochu laminátem tl. 1,5 mm a shora vlepil vrchní díl dutého nýtu, po zalepení jsem teprve vyvrtal otvor 4,2 mm na upevňovací šrouby. V předu jsou kolíky z bambusu průměr 5 mm, asi 35mm dlouhé.

  

        Pro serva jsem vyřízl otvory a přilepil je tavnou pistolí k hornímu potahu. Spojení s klapkami je přes klasickou vidličku a slabý drát 0,8 mm zahnutý do páky a zajištěn smršťovací hadičkou. Krytky jsem si vylisoval ve zhotveném přípravku z folie a zevnitř nastříkal barevně. Přilepeny jsou oboustrannou páskou.

  

   Dokončení křídel bylo v nastříkání červenou barvou náběžěk a konců křídel. Udělal jsem si na počítači návrh na licenci a název MONIKA, vytiskl na fólii a nalepil na křídla. Modré proužky jsou vyříznuty z lepící fólie.

  

      Směrovku jsem udělal balsovou, polepil Modelspanem a na klapku, která je na 2 pantech jsem nažehlil bílou fólii, aby byla viditelná. Přilepil jsem ji natupo k trupu epoxy 1200 a je řízena slabou strunou, zahnutou do páky.

     S výškovkou jsem taky laboroval. Čenda mi dal výřezy výškovky, které dostal od výrobce, včetně protikusů a tak jsem si vytvořil výškovku laminováním polystyrenu. Použil jsem na laminování krycí folii tlouštky 0,5 mm a bylo to asi silné, protože se mi neudělala náběžná hrana podle mých představ. Podstatné pro mě byla ale váha! Když jsem si už předtím udělal výškovku z balsy, byla úplně stejně těžká. Na model jsem použil tu balzovou, polepenou Modelspanem a klapku dal na 4 panty. Táhlo, procházející trupem v bowdenu, je opět ohnuté a prostrčené do páky, tak jak je vidět na obrázcích.Výškovka je přišroubovaná k trupu 2 polyamidovými šrouby M4.

 

 

   Oba díly trupu, které jsem koupil, jsem pomocí Epoxy 1200 slepil s tím, že jsem si pohrál, abych neměl špatné seřízení a vyplatilo se to při zalétávání. Na konci trupu je taková malá 10 mm vysoká hrazdička z překližky 8 mm, kterou jsem zabrousil podle rádiusu trupu a navrch přilepil destičku 20x50 z překližky 1 mm, která slouží k udržení stability na trupu. V překližce tl.8mm jsou ve výřezech zalepeny matice M4 pro přišroubování výškovky. Celý tento komplet jsem k trupu nejdříve přilepil Epoxy 1200 a potom ještě přelaminoval tenkou skelnou tkaninou - ať to drží.Viz. obrázek výše.

     Otvor pod uložením křídla jsem rozšířil tak, aby mi volně procházel přijimač, který je zde ukryt. Vyvrtal jsem otvory pro přední uložení křídla a otvory pro upevňovací šrouby křídel, pod které jsem zevnitř přilepil duralovou destičku se závity M4.

  

     Motor je na přilepené přepážce, ale musel jsem o 1 mm protáhnout otvory pro připevnění motoru nahoru, protože mi vadily kabely. Průměr kužele mám 32 mm a vrtuli zatím 10/6, s tím asi budu ještě hýbat. Kabely od motoru i regulátoru jsem zkrátil na takovou vzdálenost, aby byl regulátor mimo kabinu, kam přijde baterie a spojil jsem je spájením. Pro kabely od regulátoru jsem si vyvrtal 2 otvory v zadní části kabiny, aby tam prostrčené zevnitř držely, pro lepší zasunutí od baterie a nemusel jsem je v trupu hledat a vytahovat. Je to vidět i na obrázku výše.

     Výškoměr jsem upevnil do víka kabinky. Její tvar se přímo nabízel k tomu provedení. Vyřízl jsem si okénko velikosti obrazovky výškoměru a zevnitř nalepil Chemoprénem kousek průhlené folie. Nalaminoval jsem si jednoduchou schránku veliosti výškoměru a tu přilepil do víka. Kabely od výškoměru jdou mezi kabely od baterky a víko lze lehce sejmout díky zalaminovaným dvěma drátům průměru 0,8mm na okrajích víka. Dráty se nasouvají do direk v trupu nejdříve dopředu a potom dozadu.

  

  

     Po všech těchto úpravách jsme se s Pavlem domluvili na zalétání. To bylo 19.ledna. Zrovna ten den mrzlo, bylo asi 6 stupňů pod nulou, ale nefoukal vítr. Byl tam na letišti i Franta a tak  mi model lehce hodil. Motor jsem měl jen na třičtvrtě výkonu a model krásně odstartoval a stoupal bez uhýbání nahoru asi do 40 metrů. trochu jsem si zatrimoval a kochal se krásným pomalým letem. Asi po 10 minutách mi mrzly prsty, tak jsem přistál a šli jsme na čaj. Mezi tím přijeli Pavel a Ruda, tak jsem si dal ještě další start. Paráda.

 

   Další týden 29.ledna jsme se domluvili s Čendou, že si jdeme zalétat modely. U nás bylo klidno, ale v Modelparku fičelo asi 6m/sec. Čekali jsme asi hodinku, že se to ztiší, ale nic. Dali jsme si nakonec každý start, ale v tom větru jsem byl rád, že jsem přistál bez poškození.

  

    Tady už mám nalepenou licenci a nápis MONIKA. Je to proto, že nemůžu nechat původní název, když je jenom část modelu původní a hromada věcí předělaných. Nemluvě o tom, že bych nedělal dobrou reklamu jinak výkonnému modelu. Teď mě čeká ještě seřízení modelu a trenink na soutěže, abych nebyl poslední. Ahoj na letišti. 

                                                                        Karel Jeřábek