MK SEVERKA MODELPARK SUCHÉ 71 - XX

Přihlašovací formulář

Návštěvnost

0897419
dnes
Včera
Tento týden
Tento měsíc
Celkem
27
274
3623
11547
897419

Kdo je připojen

Právě přítomno: 25 hostů a žádný člen

                                           Reportáž účastníka z našeho klubu Rudolfa Rady

   

                       

                                  Mistrovství České republiky

              termických elektrovětroňů kategorie F5J

 

                       konalo se o víkendu 29. a 30. července v Sázavě u Lanškrouna a pořadatelem byl LMK Česká Třebová.

 

V pátek dopoledne nakládám vše potřebné pro dvoudenní pobyt a nocleh tříčlenné rodiny na letišti, téměř všechnu modelářskou výbavu co jsem doma našel a samozřejmě to nejdůležitější – 2 soutěžní modely. Do Sázavy dorážíme po 16. hodině, slabou hodinku po nás Jarda Imiolek, naše největší želízko v ohni a toho času součást reprezentačního výběru F5J.

 

Sobota 9:00, nástup všech 46 soutěžících pod státní vlajkou, zazněla hymna a projevy ředitele soutěže Václava Jeništy a předsedy KLeM Ing. Petra Cejnara. Mistrovství bylo zahájeno.

Celkem se létalo 8 základních kol (2 v sobotu dopoledne, 4 odpoledne, 2 v neděli dopoledne) a 3 kola finálová. Na ploše bylo připraveno 10 startovišť, na finále přibyla další 2. Dle převládajícího větru byl určen směr startu na vesnici a přistání od pole s 1,5 m vysokou suchou řepkou.

V prvním letu kupodivu celkem v klidu dávám plný čas a přistání za 50, to spolu se startovací výškou 140 metrů znamená hodně slušných 980 bodů. Druhý let je opakem toho prvního. Nedaří se mi udržet v dobrém vzduchu a v sedmé minutě jdu v podstatě na přistání, naštěstí na hraně řepky se ve výšce zhruba 10 metrů chytám v termické bublině. Letím plný čas a přistání dalších 50, jen kvůli relativně velké výšce 137 metrů beru 940 bodů. Na oběd odcházím na průběžném 10. místě. Jarda už má tou dobou „škrtačku“ 888 bodů z druhého letu a pokud bude chtít do finále, nesmí už moc chybovat.

Odpoledne se počasí změnilo, vítr podstatně zesílil a mírně změnil směr. Termika byla výrazná ale bylo potřeba ji brzy trefit, jinak se dost padalo. U mě se projevila nevylétanost s EOSem a také jeho do větru relativně slabý pohon. Odpolední výsledky: 672, 618 a 505 bodů hovoří za vše. Jarda Imiolek bohužel mezi výborné vysoké devítistovky vsadil jeden výsledek za 416 bodů a finále se mu začalo vzdalovat.

Poslední sobotní kolo se létalo v brzkém podvečeru po 18. hodině zase za klidu a mně se povedl další výborný výsledek za 990 bodů.

V neděli foukalo už od rána, což spolu s vysokou teplotou, směrem větru a otočeným směrem startu slibovalo velmi zajímavou podívanou. Bohužel mezi prvními, kteří na to doplatili jsme byli my. Já zvolil špatný letový prostor a z výšky 124 metrů jsem byl za 2 minuty a 26 vteřin na zemi, výsledek 208 bodů. Jarda se po velkém boji nedokázal vrátit ke svému bodu na vzdálenost do 75 metrů a zapsal 0 za celý let, bylo po nadějích na finále. Do posledního letu jsem šel buď a nebo, odstartoval jsem přes pole k lesu a trefil dobrý vzduch. Nalétal jsem jako jediný plný čas a i s přistáním za 30 bodů jsem svou skupinu vyhrál. V konečném pořadí základních kol jsem skončil 31. a Jarda Imiolek 28. Po přestávce nastoupilo 12 nejlepších k finálovým letům.

Sledovat finále bylo něco úžasného, nalétat v panujících podmínách 15ti minutové maximum nebylo nic snadného. V prvním kole to zvládli pouze 4 piloti, Milan Chalupník navíc s 0 za pozdní přistání, zato 4 rovnou zapsali 0 za celý let. Mirek Kotula a Petr Malčík „přistáli“ dokonce tak daleko, že si pro své modely museli dojet auty. Ve druhém kole znovu 4 piloti zapisují 0 za celý let a pouze Zdeněk Zeman nalétá plný čas. Rozhodnout tak musel poslední let.

Mistrem ČR se nakonec, bez jediného vyhraného finálového kola, stal Milan Chalupník, druhý byl Zdeněk Zeman a třetí příčku vybojoval Radek Malčík. Skvělým výsledkem je čtvrté místo juniora Luboše Pospíšila!

 

Organizace soutěže fungovala perfektně, časoměřiči zůstávali na „svých“ bodech a nechávali si útržky se záznamy letů, které se pak hromadně snášely do výsledkového střediska. Průběžné výsledky se soutěžícím zobrazovaly na monitoru. V osmé minutě každého letu zazněl signál a výzva k přípravě pilotů další skupiny. Pro mě byl ale velký nezvyk zvuková signalizace pracovního času, která pouze „odpípala“ 4 vteřiny před startem a potom posledních 10, jinak bylo ticho.

 

Výsledky: http://www.lmkct.cz/wp-content/uploads/2017/07/F5J_-_MCR_F5J_soutez_kompletni_vysledky1.html

Fotky: http://lmkpolanka.rajce.idnes.cz/MCR_F5J_2017,_Sazava_u_Lanskrouna

Video: