MK SEVERKA MODELPARK SUCHÉ 71 - XX

Přihlašovací formulář

Návštěvnost

0896400
dnes
Včera
Tento týden
Tento měsíc
Celkem
547
585
2604
10528
896400

Kdo je připojen

Právě přítomno: 85 hostů a žádný člen

   V současné době si řada modelářů kupuje hotové modely pro kategorii RCVN, které jsou velmi lehké, tak jako na jiném místě webu uveřejněný model. Modely jsou extrémně lehké 565g i s motorem a to se musí zákonitě projevit v pevnosti. I když mají laminovaný povrch křídla, nejsou uvnitř žádné pevnostní prvky a to, co z venku vypadá jako uhlíkové, je jen náhražka. Náběžná hrana je jen z 10 mm samolepícího pásku ohnutého po náběžné hraně polystyrenu. Karbonové pásky uprostřed hloubky křídla, shora i zespodu, jsou tlouštky asi 0,3 mm bez jakékoliv stojiny. Může se lehce stát, že při rychlém sestupu z výšky na přistání, nebo při zastavení motoru při startu a přechodu do zatáčky, křídlo nevydrží nápor a praskne v nejužším místě, to je u servopohonu. A teď nastává problém co s tím, když jsem to nikdy nedělal?

 

   Všichni starší modeláři, kteří si vyráběli modely kategorií RCV2, F3J apod. technologii znají a není to pro ně nic nového. Tak jen pro ty, kteří to nikdy nedělali. Není to nic náročného, jen nepříjemná a zdlouhavá práce s epoxidy. Tak jak na to! V krátkosti - křídlo můžeme opravit jen tak, že do něj vložíme výztuhy a opět zalaminujeme. Pokud nemáme doma zásoby uhlíkových nosníků, zajdeme rovnou do prodejny s modelářskými potřebami a zakoupíme profil 4x1, stačí 1 kus. Nemáme-li skelnou tkaninu a potřebné epoxidy, kterých potřebujeme jen nepatrně, požádáme modeláře kamarády o pomoc, nebo zakoupíme vše přes internet.

 

Křídlo, které takto dopadlo při vypnutí motoru, vidíte na obrázku 1 ze strany odtokové hrany a na obrázku 2 je pohled na náběžnou hranu.

.

Obrázek č.1.

 

Obrázek č.2.

 Horní část potahu byla sice trochu pomuchlaná a u náběžky roztrhlá, ale celkem dobrá, proto opravíme jen spodní stranu. Když jsem položil křídlo na stůl, odřízl jsem ostrým skalpelem nejdříve laminátový potah v šířce asi 50 - 70 mm jen na části polystyrenu (klapku jsem zatím nechal).

 Vyjmul jsem servo a vyřízl ostrým skalpelem 3 drážky pro uložení výztužných nosníků z karbonu 4x1, z toho 2 těsně u serva tak, že budou potom tvořit ze dvou stran schránku na servo. Abych mohl strčit pod laminátový potah výztužné nosníky, vyvrtal jsem v polystyrenu v napojení na drážky, otvory průměru 3 mm, na jedné straně do hloubky asi 180 mm a na druhou asi 100 mm. To proto, že musím nosník strčit celý téměř na jednu stranu a pak se vrátit, aby zpevnění bylo na obě strany stejné. K vrtání jsem si vyrobil vrtáky dlouhé 300 a 500 mm ze svářecího drátu průměru 3,15 mm zbroušením do tvaru podle obrázku 3. Vzhledem k tomu, že křídlo bylo možné v lomu ohnout, stačil mi na to kratší vrták a šlo to rychle a dobře. Obr. 4 Po vyvrtání jsem vyzkoušel nasunutí všech výztuh (nosník 4x1 musí být na výšku!)a znovu vyndal.

Obr.3. tvar vrtáku

Obrázek. 4.

 Potřeboval jsem dostat lepidlo alespoň 100 mm hluboko do vyvrtaných otvorů a tak jsem si udělal z polyethylenové hadičky nástavec na injekční stříkačku. Po nalití lepidla do stříkačky jsem jen vsunul hadičku do drážky a hloubky asi 100 mm a popotahoval hadičku ven a přitom vytlačoval lepidlo EPOXY 1200. Obr. 5. Po této operaci jsem zasunul do drážek s lepidlem výztužné nosníky.

  Obrázek č.5.

 

 Zespoda i s vrchu jsem přiložil připravené dřevěné latě (pod vrchní podložil igelit, aby se nic nepřilepilo), srovnal mezi výztuhy a sešrouboval truhlářskými svěrkami, aby křídlo bylo naprosto rovné. Obr. 6. V takto sešroubovaném křídle jsem v náběžné hraně vyvrtal jen rukou vrtáčkem 3 mm na obě strany otvory, natlačil trochu lepidla, vložil asi 70 mm dlouhý kousek karbonové trubičky průměru 3 mm. Zespodu ve vzdálenosti asi 30 mm jsem přichytil izolepu a pomalu přilepoval po profilu k náběžné hraně a ohnul ji nahoru, jak je vidět na obrázku č.6

 

 

Obrázek č.6.

Celý prostor náběžné hrany (chybějící polystyren i karbonovou trubičku)jsem vyplnil lepidlem Epoxy 1200 (E 371). Celé nechal ztvrdnout 24 hodin v teplotě 22°C. Na obrázku 7 je vidět zalepení výztužných nosníků, polystyrenového lomu a náběžné hrany.

Obrázek č.7.

Zbývalo opravit polystyren. Celé servo jsem zalepil do izolepy a vložil do modelu bez páky. Místo, kde je páka, jsem vytvaroval z Modelíny, stejně jako obvod serva. Na zbývající prolákliny a chybějící polystyren, jsem si udělal tmel z lepidla EPOXY 1200 a dětského zásypu, vše zatmelil a nechal opět celý den ztvrdnout. Druhý den jsem povrch tmelu jen trošku zabrousil a připravil vše na laminování. Zatmelená část je vidět na obr. 10. šedé barvy.

 

Na stávajícím laminátu je nastříkána černá barva, kterou jsem musel z potahu kolem spravované části v šířce asi 10 mm obrousit, aby mi laminování drželo!!  Připravil jsem si průhlednou fólii tl. asi 0,5 mm rozměru 120 x 200, kterou jsem ze strany laminování potřel pastou na podlahy a nechal zaschnout. Mezitím jsem si ze skelné tkaniny 60g/m2 vystřihl díl, který přesně zapadá místo vyřízlého potahu. Druhý díl ze silnější tkaniny 100g/m2 je dlouhý od klapky po konec náběžné hrany a šíře o 20 mm širší, než největší vyříznutý díl. Laminování je nejlepší dělat epoxydovou pryskyřicí BG 15, já jsem použil CHS Epoxy 531 výrobek Spolchemie. Po přípravě pryskyřice jsem natřel původní poškozený polystyren, přiložil připravený díl a zacupoval pryskyřici do tkaniny, až byla prosycena, tím jsem vyrovnal tloušťku odstraněného potahu. Druhý díl jsem položil na separovanou fólii obr. 8, prosytil pryskyřicí a přiložil na opravovanou část křídla i s fólií, na to přiložil mechovou gumu a opět vše stáhl mezi prkénka svěrkami. Obr. 9.

Obrázek č.8.

Obrázek č.9.

Druhý den po sloupnutí fólie, byl pěkný čistý povrch po celé opravované ploše. Zbývalo, vyříznout otvor se servem obr. 10, vyndat jej, odstranit Modelínu, přidělat páku a servo opět vložit

.

Obrázek č.10

U modelu byla poškozena i klapka (na části je již odstraněn potah) obr. 10, kterou jsem opravoval stejným způsobem jako křídlo. Konečnou úpravu jsem udělal nalepovací papírovou fólií obr. 11.

Obrázek č. 11

                                                                                                                                                                            Karel Jeřábek